Bobolaci patří mezi méně humanoidní Starší rasy, které
byly před mnoha staletími téměř zničeny Příchodem Vyhnanců. Podobně jako jejich
protějšek - vranové, žili bobolaci v nížinných údolích a na úpatí hor mimo kontinent,
praktikovali prastaré tradice a snažili se žít v relativní harmonii s okolní
zemí. Bobolaci byli a stale jsou hrdou rasou s dlouho historií hrdinství a
odvahy. Ve skutečnosti místo uctívání bohů, uctívají bobolaci vzpomínky svých
předků a duchy legendárních hrdinů a hrdinek. Bobolaci jsou vychováváni s
příběhy velkých válečníků a moudrých mudrců, kteří používali své dary, aby
pomohli svému lidu a porazili děsivé nepřátele.
Naneštěstí měli bobolaci potíže při vyjednávání se
svými sousedy a často byli vytlačeni mocnými elfskými komunitami, které se
začaly objevovat v nížinných údolích. Jak čas plynul a elfové pokračovali ve
své expanzi, byli bobolaci zatlačováni stále dále do podhůří, až byli téměř
úplně odsunuti do hor. Tam se bobolaci pokoušeli ze své situace vytěžit to
nejlepší a vytvořili hluboce zakořeněné horské komunity, a přizpůsobovali se
skalnatým útesům a údolím jejich nového domova. Nějakou dobu to fungovalo dobře
a mnoho komunit bobolaků vzkvétalo. Tento mír však skončil krátce po Příchodu
Vyhnanců. Poté, co lidé ovládli nížinná údolí, hledali rudu a drahé kameny v
horách. Nemající rádi těžbu, bobolaci se stěží dotkli mnoha ložisek nerostů v
jejich horských domovech, což zanechalo pokladnici zdrojů k odběru. Když bobolaci
odmítli nechat lidi těžit v jejich horských komunitách, mír skončil a lidské
armády pochodovaly do hor a zničily stovky klanů a komunit.
V dnešní době jsou bobolaci na kontinentu vzácným
jevem. Drží se hor, žijí v uzavřených podzemních a vysokohorských komunitách a
obchodují téměř výhradně s trpaslíky. I po staletích zneužívání ze strany
jiných ras, bobolaci jsou hrdá rasa, která odmítá ohnout kolena a přizpůsobit
se ostatním komunitám kolem nich. Dokonce i těm pár bobolakům v nížinách se
hnusí měnit své způsoby, ale stále chtějí ctít tradice svých předků. Jsou hrdí
na to, že jsou jiní, a nic jim tuto hrdost nemůže vzít.